2. LISTOPAD – DUŠIČKY

Památka zesnulých, kdy každoročně 2. listopadu vzpomínáme na všechny věrné zesnulé, to jsou pro nás dušičky. Tato tradice již trvá několik století a je známa už od roku 998. Etnologové tvrdí, že je tomu ještě o nějakých těch 400 let více, co se takto slavil Svátek Všech svatých nebo též Slavnost Všech svatých. In commemoratione omnium fidelium defunctorum je pohanská tradice, liturgický svátek, kdy se duše zesnulých vrací zpět. Původně měl tento svátek podobu hodovní, kdy do 19. století lidé nosívali na hřbitov jídlo a probíhalo jakési posvícení. Způsob uctívání zesnulých se lišil i krajově. Například v Jižních Čechách se v tento den pekly dušičky, pečivo ve tvaru kostí, které se rozdávalo pocestným, chudým a žebrákům. Do dnešní podoby se dochovala převážně výzdoba hrobů a zapálení svíček, které mají zvát duše zemřelých a pomáhat jim najít správnou cestu zpět domů. Plamen svíčky má být rovněž symbol očisty a ochrany před démony. Mnoho lidí si dnes tento zvyk spojí s Helloweenem, který sice sahá historicky do keltských či irských tradic, ale spíše jej spojujeme s jakýmsi strašidelným karnevalem, jak je nám známo z U.S.A. Zde jde spíše o jistou popkulturu, často spojenou s filmovým pojetím hororového žánru. Podoba je zjevná pouze v zapálení svíce, zde ve strašidelně vydlabané dýni. Mnohem více je tradice zapalování svíček v dýni vžitá v Číně, kdy jsou takto vyháněni zlí duchové, na hrob je rituálně pokládáno jídlo, pití a v neposlední řadě místní čaj. Například i v Mexiku se slaví oblíbenými pokrmy a pitím, které se nosí na hřbitov, probíhá veselí s tancem a nechybějí bohatě zdobené lebky či dokonce celé kostry. V Japonsku se v tento den pořádají obřadní tance a po vodě se posílají papírové lampy. Držme se však našich zažitých tradic, vzpomenout si naše blízké zesnulé, ozdobit hroby tradičními květy, zapálit svíčku a trochu i zklidnit uspěchané tempo naší doby, alespoň v tento den.