Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace

V pondělí 23. června jsme se žáky 6., 7. a 8. ročníku vyrazili směr Jinolice. Po příjezdu, ubytování a obědě jsme se rozhodli pro krátkou procházku. Slovo „krátká“ se však v průběhu cesty ukázalo jako velmi pružný pojem, protože z ní nakonec bylo krásných sedm kilometrů. Naštěstí jsme dorazili k občerstvení, což výrazně zlepšilo morálku celé výpravy. Zpět do kempu Eden jsme se vrátili na večeři. Po večeři jsme se přesunuli k rybníku, který měl veliký úspěch a energie žákům rozhodně nechyběla. Po koupání totiž ještě přišel na řadu plážový volejbal a fotbal, takže večerní program připomínal spíše sportovní soustředění než školní výlet. Druhý den ráno se nikomu moc nechtělo vstávat. Přesto jsme po snídani vyrazili do Prachovských skal. Hned po prvním prudším stoupání někteří účastníci výpravy přehodnotili svůj vztah k turistice a došli k závěru, že kemp má také své kouzlo. Jedna z kolegyň se proto obětavě vrátila s menší skupinkou zpět, zatímco zbytek pokračoval po červené trase do skal. A stálo to za to. Cesta byla sice místy výživná, ale výhledy krásné a příroda kolem nás rozhodně stála za každý krok. Po návratu jsme se bez dlouhého přemýšlení znovu přesunuli k rybníku. Z vody nás nakonec nedostala únava, ale až večeře. Večer jsme celý výlet zakončili noční schovávanou, při které se ukázalo, že někteří žáci mají talent zmizet téměř dokonale. Naštěstí se nakonec našli všichni.
Výlet se moc povedl. Bylo počasí, pohyb, voda, smích, pár turistických krizí, ale spousta společných zážitků. Žáci dodržovali domluvená pravidla a vytvořili opravdu pohodovou atmosféru. Velké díky patří kolegyním za výbornou spolupráci a žákům za super výlet, na který budeme rádi vzpomínat.

Na poslední školní výlet si devítka vybrala kemp „Radost“ na břehu řeky Sázavy a termín, který počítal s ukončením školního roku v úterý 30.6.
Vyrazili jsme tedy ve středu 24.6. vlakem do Kolína, Světlé nad Sázavou a Vlastějovic v počasí, které již překročilo normální letní hranice.
Po ubytování v chatkách jsme naskákali do řeky a po večeři, kdy už byl kemp poměrně plný dalších žáků a studentů, jsme si zabrali volejbalové hřiště a poctivě trénovali tento nejoblíbenější lidový sport.
Druhý den jsme kvůli nepříznivému počasí změnili plán a místo devítikilometrového pochodo do Zruče nad Sázavou jsme do tohoto malebného městečka s krásným zámkem dojeli vlakem. Ve Zruči jsme si doplnili zásoby a ve stínu zámeckého parku a náměstí vyčkali na zpáteční odjezd vlakem do kempu.
Tam jsme se po obědě opět zchladili v řece a navečer, když už byl kemp skoro prázdný (ostatní školy odjely kvůli předávání vysvědčení), jsme měli volejbalové hřiště jen pro sebe. Nutno říct, že jsme v tomto sportu učinili určitý posun a naučili se i počítat body a měnit postavení při podání.
No a v pátek 26.6. jsme po snídani opustili přívětivý kemp s vstřícným personálem a v subtropickém vedru zvládli návrat vlakem do školy. Tam jsme si rozdali vysvědčení a odešli nejen na prázdniny, ale i do nového života.

V pátek 19. 6. jsme si užili společné odpoledne plné zážitku. Nejprve jsme vyrazili na procházku, během které jsme plnili úkoly na cestě za pokladem. Poklad se nám nakonec podařilo najít a radost byla veliká.
Velkým překvapením byla návštěva psích kamarádů, kteří nám předvedli, co všechno umí. Poté jsme si společně opekli buřty.
Večer jsme se uložili do spacáků, poslechli si pohádku na dobrou noc a plní dojmů z celého dne jsme spokojeně usnuli. Bylo to krásné zakončení společného školního roku.
Všem rodičům velké poděkování za skvělou spolupráci a výbornou snídani, kterou pro děti připravili.

Prvňáčci navštívili ve středu 17.6 knihovnu v Kolíně, kde proběhlo slavnostní pasování na čtenáře. Děti si užily krásný program, při kterém ukázaly, co se během prvního školního roku naučily, a za svou snahu byly odměněny diplomem a knihou. Věřím, že je tato událost povzbudí a že si ke čtení vytvoří kladný vztah na celý život Děkujeme všem rodičům, kteří přišli své děti podpořit.

Žáci druhé třídy si na konec školního roku připravili vystoupení plné písniček, básniček, pohádek a tance. Představení se povedlo. Rodiče ho odměnili dlouhotrvajícím potleskem.

Ve středu 17. června 2026 byli žáci 1. A a 1. B pasováni královnou z Městské knihovny v Kolíně na opravdové čtenáře. Všichni prvňáčci se od září pilně učili písmenka, skládali je do slov a slova do vět. Před královnou každý z nich přečetl nahlas jednu i více vět, aby mohl být pasován. Také všichni společně složili čtenářský slib, že budou i nadále pilně číst, knih si budou vždycky vážit a nevytrhnou z nich žádný list. Na závěr předvedli malé pásmo říkanek a písní svým rodičům. Následovalo společné focení s královnou a její družinou viz foto.

V posledních hodinách ČsP dostali žáci 6. třídy jedinečnou příležitost, vybrat si činnost, ve které mohou uplatnit svou kreativitu, zručnost i schopnost spolupracovat. A rozhodli se opravdu stylově. Třída se proměnila v malou kuchařskou soutěž, kde hlavní roli hrál… toustový chléb. Jednotlivci i dvojice se pustili do práce s nadšením, které by jim záviděli i soutěžící z televizních kulinářských show. Vznikaly slané i sladké variace, barevné kompozice i překvapivé kombinace chutí. Nešlo jen o jídlo, šlo o nápad, estetiku a odvahu experimentovat. Každý pokrm byl označen pouze číslem, aby hlasování bylo co nejobjektivnější. Až po sečtení všech bodů byl odhalen klíč, který prozradil, komu patří jednotlivé výtvory. A kdo se stal kuchařským mistrem? Absolutním vítězem se stal Matyáš Praus, jehož pokrm zaujal nejvíce porotců z řad spolužáků. O sdílené 2.–3. místo se podělili Vláďa Slabý, Michal Šedo, Kuba Pokorný, Tomáš Jarý, Vašek Siřínek a Michal Kučák.
Všem soutěžícím patří velká gratulace – nejen za výsledky, ale i za odvahu tvořit, spolupracovat a pustit se do něčeho nového.

Naši mladí miniházenkáři z prvního stupně opět ukázali, že patří mezi absolutní špičku. V pátek 5. června 2026 se v Kutné Hoře konal další turnaj přípravek a naši reprezentanti na něm rozhodně nezůstali bez povšimnutí.
1.– 3. třídy: suverénní obhajoba vítězství
Družstvo nejmladších hráčů navázalo na skvělý výkon z pilotního turnaje a obhájilo první místo. Tým předvedl bojovnost, rychlost i týmového ducha, který jim soupeři mohli jen závidět. Ozdobou turnaje byl opět Ondra Ferenc, který si svými výkony vysloužil ocenění nejlepšího hráče turnaje.
4.–5. třídy: bojovníci, kteří se nevzdávají
Starší tým se musel vypořádat s výrazným oslabením – hráči z páté třídy byli na škole v přírodě v Itálii. Přesto se družstvo semklo, zabojovalo a vybojovalo skvělé třetí místo.Tahounem týmu byl Adam Pech, který svým výkonem zaujal natolik, že byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje ve své kategorii.
Oběma týmům patří obrovská gratulace za reprezentaci školy, bojovnost a skvělé výsledky. Opět dokázali, že když se spojí talent, píle a týmová atmosféra, mohou dosáhnout opravdu výjimečných výkonů.

Společně s pátou třídou jsme se vydali na dlouho očekávanou školu v přírodě do italského Gargana. Pobyt byl výjimečný nejen krásným mořem a slunečným počasím, ale také tím, že jsme jej prožili bez mobilních telefonů.
Děti si začaly více povídat, smát se, hrát společné hry a všímat si všeho kolem sebe. Projevila se týmová spolupráce a večerní programy byly plné radosti a opravdových zážitků. Každý den byl v něčem jiný- koupání v moři, sportovní hry, stavění z písku i chvíle, kdy se děti učily větší samostatnosti a zodpovědnosti. Ukázaly si, že si dokáží najít zábavu samy a užít si čas společně.
Domů jsme se vrátili s kufry plných věcí, ale hlavně se srdcem plným vzpomínek. Týden bez mobilů nám připomněl, že ty nejkrásnější zážitky se neukládají do telefonu, ale zůstávají v našich vzpomínkách.

V pátek 12. 6. 2026 se žáci 4. třídy vypravili do Kutné Hory navštívit středověký důl v Českém muzeu stříbra. Vyslechli si velmi zajímavý výklad o vzniku středověkých dolů až po ražbu samotných pražských grošů. Poté se převlékli do perkytlí a přilby se světlem a vydali se prozkoumat důlní dílo. Po zdolání 160 schodů se ocitli v samotném dole, kde museli zdolat 250m důlními chodbami. Potom se prošli po Kutné Hoře – okolo Jezuitské koleje, přes chrám sv. Barbory a úzkými uličkami došli na náměstí, kde si zakoupili něco k snědku.
Výlet se vydařil, počasí nám přálo a děti si to užily. Byly hodné a pochválené paní průvodkyní.